Jejím oblíbeným filmem byly „Tři oříšky pro Popelku“. Dnes si Jessičini rodiče nepřejí nic víc, než aby se probudila ze stavu, ve kterém uvízla… I vigilní kóma, při kterém je pacient zcela odkázán na pomoc druhých, je stav, u kterého je nezbytná intenzivní každodenní rehabilitace. Stav mladé Jessiky je důsledkem střelného poranění hlavy, které utrpěla v roce 2017 při výkonu svého povolání policistky.
Po střelbě na nádraží u Mnichova bylo několik lidí zraněno a střelec byl na útěku. Mladá policistka ležela na zemi. Kulka ji zasáhla z boku hluboko do hlavy krátce předtím, než střelce na útěku postřelila do nohou… Když 200 policistů, vrtulník a policejní psi střelce našli, záchranáři už bojovali o Jessičin život. V následujících týdnech jí v lebce stoupl tlak a lékaři rodiče připravovali na to, že se s ní musí rozloučit. Teprve když se její otec mohl s Jessikou rozloučit, vše se zastavilo. Při tomto zastavení se zjistilo, že i Jessičin stav se zastavil a dále se nezhoršoval. „Bůh se rozhodl, že nám ji tu nechá,“ říká její otec Veiko.
Zranění její lebky a mozku byla tak zničující, že část jejího mozku musela být odstraněna a část lebky nahrazena speciálním materiálem. Pokusy s titanem a jinými kombinacemi materiálů byly neúspěšné. Jako náhradní povrch pro část její lebky byla úspěšně implantována část vazu z jejích zad. Po dvou letech, kdy v nemocnici bojovala o život, se „Jessi“ – jak jí všichni říkají – mohla konečně vrátit domů ke své rodině. Nadace bavorské policie (Stiftung Bayerische Polizei) rodině umožnila přestavbu domu na bezbariérový domov a financuje 24hodinovou péči se čtyřmi rotujícími pečovateli. O Jessiku se od té doby denně doma starají fyzioterapeuti, maséři a logopedi. I během pobytu v ADELI se o Jessiku starají tři pečovatelé.
Intenzivní trénink, který předchází především kontrakturám, ztuhlosti a deformitám končetin. Jessica dýchá samostatně a přijímá potravu. Netrpí proleženinami ani velkými deformacemi končetin. Její vědomí je neustále přítomné, vyjadřuje své pocity a zná svou vůli. „Když poslouchá, cítíme, že nám rozumí a máme její pozornost. To je směr, kterým se podle nás bude Jessičin vývoj ubírat. Nežijeme v pohádce, ale občas zažíváme, jak se přání plní i v realitě,“ říká otec Veiko.
Ve skutečnosti se Jessičiny ‚tři oříšky‘ rozvíjejí ve formě tří druhů pomoci: nejprve podpora policejní nadace, která jí umožňuje žít důstojný život, pak aktivní zdravotní péče, bezpečný domov s rodiči pod jednou střechou a nakonec každodenní rehabilitace s pravidelnými intenzivními terapiemi v ADELI. Vedle Jessičiny rodiny bychom chtěli vyjádřit úctu a poděkování také terapeutům kolem Dominika Šnirce, masérovi Alexovi, asistentce Magdaléně a nespočtu dalších kolegyň a kolegů v ADELI! Je naprosto zásadní s neúnavným nasazením a nezkrotnou vůlí překonávat hranice a dávat výzvy tělu i duchu.
Naše rehabilitační programy jsou individuálně přizpůsobeny potřebám našich pacientů.
Nejste přihlášeni, klikněte sem pro přihlášení.
Vaše odeslané údaje z formuláře budou uloženy výhradně pro interní použití a optimalizaci. 2 měsíce po odeslání budou tyto údaje opět vymazány.
