Rodina ADELI

Otevřené rozhovory o problémech rodičovství jsou však vzácné - zejména když rodič nebo dítě bojuje s nemocí. V důsledku toho dochází k častějšímu vyhoření rodičů.

Jedna studie srovnávala kontrolní skupinu rodičů zdravých dětí se skupinou rodičů chronicky nemocných dětí. Zjistili, že 36 % rodičů nemocných dětí vykazovalo klinické příznaky vyhoření. Vyhořením však trpělo i 20 % kontrolní skupiny.

Tyto výsledky by však neměly být překvapivé vzhledem k tíze odpovědnosti a společenskému tlaku, který je na rodiče vyvíjen. Vyhořelý rodič má méně energie a trpělivosti. Bez podpory a pochopení zvenčí může být prakticky nemožné znovu získat rovnováhu.

V takových chvílích lze najít pomocnou ruku v podpůrných skupinách pro rodiče - nejen profesionálních, ale i neformálních, které si rodiče sami vytvářejí.
Výzkumy ukazují, že podpůrné skupiny pomáhají rozvíjet a podporovat rodičovské dovednosti, pocit síly, sounáležitosti se skupinou a dokonce i sebeúctu.

Jak se říká - síla je ve skupině. Vyplatí se hledat a vstupovat do skupin, kde se cítíme dobře a kde můžeme bez obav sdílet své potíže, obavy i radosti. Rodiče si někdy myslí, že jsou špatní rodiče, když má jejich dítě problémy. V důsledku toho jim stud a rozpaky mohou bránit v tom, aby o svých zkušenostech mluvili s ostatními rodiči. Rodiče také mohou nabýt dojmu, že potíže mají jen oni a že ostatní rodiny mají snadnější a klidnější život. Pocit, že ostatní rodiče mají se svými dětmi vynikající vztahy a vědí, co dělat, když jejich dítě trpí, a jen my se ztrácíme v rodičovských zkouškách a útrapách, může účinně oslabovat naši pohodu.

Proto je bezpečná podpůrná skupina neocenitelnou zkušeností, které se vyplatí zúčastnit. Spojení s dalšími nedokonalými rodiči připomíná opatrovníkům, že nejsou sami a že ostatní rodiče denně zažívají podobné situace a výzvy.

Lindström C., Aman J., Norberg A.L. (2010) Zvýšená prevalence symptomů vyhoření u rodičů chronicky nemocných dětí, Acta Paediatrica.